Koncert první dámy českého písničkářství Dagmar Voňkové a oceňovaná hudebnice Adela Mede s okouzlující kombinací folklóru, minimalismu a silných textů.„Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr v hudbě, tak mě do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala,“ prozradila Dagmar Voňková v jednom rozhovoru. Do škatulky, kde by se snad mohla cítit dobře, by mohli být přiřazováni ti, kteří se nehodí jinam – samorosti, experimentátoři, podivíni a umělečtí hazardéři v tom nejlepším slova smyslu. Všichni ti, kteří mají ten velký dar, že nikoho nekopírují a jdou, běží či klopýtají po svých vlastních cestách.Jazyk jejích textů, způsob zpěvu, tvorba melodií a vůbec celkový přístup k písním v sobě spojuje divošské kořeny českého lidového umění a nespoutanou hravost a hledačství. Dagmar Voňková dokáže hrát na kytaru na sto způsobů, nikdy v její hře nepocítíte samoúčel ani exhibici, všechno je přísně podřízeno atmosféře písně. Podobné je to i s jejím zpěvem – může být děsivě výhružný i nejjemněji laskající, slovo v jejích ústech nabývá váhy a jeho význam se proměňuje a dotváří množstvím odstínů. Dnes k jejím koncertům neodmyslitelně patří i písně inspirované přírodou, skladby věnované například stromům, horám, vodě a vzduchu, k nimž ji inspirovaly dlouhé procházky po okolí jejího domku v Pyšelích.