Lesní ZvěřLesní zvěř je osobité hudební seskupení, jehož kořeny sahají k přelomu tisíciletí. Svým hudebním jazykem se v širším kontextu hlásí k žánru nu-jazz, který však obohacuje o vlastní, nezaměnitelný výraz. Dokáže být výbušně energická a strhující ve své živelnosti, stejně jako intimní a atmosférická, vyvolávající rozjímavé nálady a silné hudební obrazy.Za dobu své existence si Lesní zvěř díky koncertům na domácích i zahraničních festivalech vybudovala pověst originálního a respektovaného uskupení, které oslovuje široké spektrum posluchačů napříč žánry. Jedním z jejích hlavních poznávacích znaků je mimořádná souhra a vzájemná symbióza jednotlivých členů: Jiřího Hradila (klávesy, syntezátory), Martina Čecha (bicí) a Marka Steyera (trubka).Po vydání druhého alba a období částečné odmlky se Lesní zvěř vrací ke svým instrumentálním kořenům v komorní podobě tria – klávesy, bicí a trubka.Během své cesty prošla kapela výrazným vývojem: od experimentálního instrumentalismu, v němž hrála zásadní roli improvizace během živých vystoupení, přes písňovější formy až po současný návrat k čistě instrumentálnímu projevu. Významnou kapitolou byla spolupráce s Horňáckou muzikou Petra Mičky, která obohatila skladby na debutovém albu a následně vyústila ve vznik jedinečného projektu Hrubá Hudba. Rabbit SlowPísničkář Rabbit Slow pochází ze slováckých Milotic. Ve svých písních vypráví příběhy o hledání identity, domova a místa v současném světě. Jeho tvorba je prostoupena intimní melancholií a nostalgií, která evokuje atmosféru fotoalba z vydařeného výletu nebo setkání přátel.Není to náhoda – Petr Foltýn, ukrytý pod pseudonymem Rabbit Slow, se vedle hudby věnuje také fotografii. Stejně jako ve svých snímcích zachycuje i v písních křehké okamžiky, vzpomínky a emoce. Jeho konejšivý hlas však nezastírá skutečnost, že ne všechno je v dnešním světě v pořádku.„Rabbit Slow vytváří hudbu, která je zároveň útěšná i znepokojivá – jako dobrý přítel, který vás vyslechne, ale nezapomene připomenout důležité otázky,“ napsal o jeho tvorbě hudební magazín AlterEcho