ANOTACE KNIHYHelena Sováková: Plukovnice lidských duší Na můj povel, knihu do ruky! Hlášení podává Helena Sováková, výjimečná žena, která v českéarmádě strávila víc než dvacet let a dotáhla to až na hodnost plukovnice. Sloužila v Iráku iv Afghánistánu a zažila téměř vše: smrt, strach, šikanu v mužském prostředí, ale i spoustuvojenského humoru. Třeba když na základnu v Iráku přivezli bezradným vojákům novépračky…Jako hlavní armádní psycholožka pomohla desítkám kolegů, kteří po návratu z války trpělinočními můrami. Starala se o rodiny, které v boji ztratily syna či partnera. Zároveň zůstáváoporou stovkám lidí, kteří čelí nejrůznějším životním překážkám — v práci, ve vztazích i přivýchově dětí. Je to kniha nejen o životě v uniformě, ale taky o naději. O tom, že i když námv životě není dobře, existuje cesta ven.Varování: Během četby hrozí dojetí, husí kůže, smích i úbytek stresu. A to díky mnohapraktickým radám, které kniha obsahuje.Otázky kladl Martin Moravec, jehož předchozí knižní rozhovory s neurochirurgemVladimírem Benešem, pilotem Davidem Heclem, vyšetřovatelem Josefem Marešem, lékařemletecké záchranky Markem Dvořákem a vyjednavačem Adamem Dolníkem se stalybestsellery. CV Helena Sováková: HELENA SOVÁKOVÁEmeritní plukovnice, válečná veteránka, hlavní psycholožka Armády České republikyNarozena: 12. listopadu 1970Studium:Všeobecné a sportovní gymnázium, Vimperk (1985–1989)Vyšší odborná škola zdravotnická, Brno (1989–1991)Filozofická fakulta, katedra psychologie, Olomouc (2001–2006)Nástup do armády: 1. listopadu 2002Pozice: personalistka (2002–2004), psycholožka (2004–2011), vrchní a hlavní psycholožka(2011–2024)Zahraniční mise: Irák (2007), Afghánistán (2010)Hodnosti: štábní rotmistryně (2002), praporčice (2003), podporučice (2004), poručice (2005),nadporučice (2007), kapitánka (2008), majorka (2011), podplukovnice (2015), plukovnice (2018)Odchod do civilu: 26. září 2024Kariéra psycholožky: přes 11 000 hodin práce s klienty, více než 150 kurzů pro vojáky, diplomaty,novináře a humanitární pracovníky (příprava na cesty do válečných oblastí, přežití, únik ze zajetí),práce s vojáky i jejich rodinami během misí i po nichSoukromá praxe: trénink manažerů, vrcholových sportovců, týmů, posilování odolnosti amezilidských vztahů. CV MARTIN MORAVECSpisovatel a novinářNarodil se v roce 1981 v Rychnově nad Kněžnou, jako kluk objížděl matematické olympiády, ale pakse cosi zvrtlo. Napsal první článek do okresních novin, dostal za něj složenku na šedesát korun a v tuchvíli věděl, že už nic jiného dělat nechce.V osmnácti odešel studovat do Prahy a se svým ostrým východočeským přízvukem byl pro mnohéspolužáky žurnalistiky atrakcí. Dlouho nechápal, co se jim nezdá na větách typu: „Dám si maso srejžej.“ Nebo: „Půjdu k doktoroj.“Zároveň nastoupil na praxi do sportovního oddělení deníku MF DNES. „Tohle bude tvá práce,“ podalimu kolegové prázdné bílé čtvrtky formátu A3. Najednou se mu matematika hodila, protože pokaždém kole fotbalové ligy zapisoval, kolik který tým dostal žlutých karet.Jako sportovní novinář se potkal se svým idolem Petem Samprasem, tátovým idolem Pelém, až v roce2003 v redakci přesídlil do čtvrtečního Magazínu DNES. O tři roky později ho začal řídit a zároveň psátsloupky, které později vyšly v jeho první knížce Enter, mami! Roky přibývaly, vlasy ubývaly a dnes užje těch sloupků přes devět set. Přibyly i knížky.Po sportovních biografiích Jsem! (Petr Koukal) a Jiná (Gabriela Koukalová) se dostal k žánru, který máze všech nejradši. Začal zpovídat lidi zajímavých profesí a postupně vznikly následující knižnírozhovory: Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku; David Hecl: Mluví k vám kapitán; Josef Mareš:Moje případy z 1. oddělení; Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem; Adam Dolník: Svět elitníhovyjednavače; Helena Sováková: Plukovnice lidských duší.