Dennodenně procházíme přes známá místa v našem městě. Jak dobře je ale skutečně známe?Inscenace s názvem Pr¿[e]chod poukazuje na vztahy a souvislosti, které vnikají v “šedých zónách” veřejných prostranství. Jedná se o dlouhodobý projekt kolektivu Medúzy, který ho má v plánu realizovat v různých slovenských a českých městech. Autorky se soustředí na specifické prostředí určitého města – naslouchají jeho životu a hledají možnosti, které nabízí samotný lokální organismus.První realizovanou událostí z této série byla jevištní esej Pr¿[e]chod: Námestie Andreja Hlinku, které se odehrála v kulturním centru Stanica v Žilině v lednu 2026. Esej odkrývá paměťové, historické a společenské vrstvy rozporuplného náměstí v centru Žiliny.V Brně soustředí autorky pozornost na další kontroverzní městský prostor – myší díru, neboli podchod pod hlavním nádražím, který je od 80. let trnem v oku pro místní i návštěvnictvo. Jde o chladné (ne)místo plné příslibů zářivé budoucnosti, přes které denně prochází tisíce lidí.Autorky se však rozhodly v podchodu prozkoumat vše, co lidské pozornosti běžně uniká. Proto přes něj jenom neprochází, ale tráví v něm koncentrovaný čas, následují jeho stopy i stopy jeho dočasného obyvatelstva. Co z tohoto propojení nakonec vyklíčí?------------------------------------------------------------------------------------------------------------Projekt vzniká v rámci programu YOUNGSTERS 2026, který pořádá kulturní centrum CO.LABS. Program je zaměřený na podporu tvorby studentstva a začínajícího umělectva.O kolektivuMedúzy jsou začínající umělecké seskupení, jehož jádro tvoří tři studentky divadelní vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Lea Valentová, Tereza Pašková a Klára Kubešová a absolventka loutkového herectví na VŠMU v Bratislavě Tara Ružbašanová. Ve své kolektivní autorské tvorbě zkoumají nečekané vztahy a souvislosti míst, ve kterých se právě nachází. Ve svých performancích, které si pohrávají s různými principy a médii, se proto snaží reflektovat ekologii prostředí a tvořit zodpovědně – s respektem vůči lidským i mimo-lidským bytostem ve snaze nacházet mezi nimi propojení. Autorky zároveň baví nahlížet na svět feministickou perspektivou, přes kterou hledají odpovědi na otázky o vlastní identitě, ale i o systému, který nás formuje.PřístupnostMalý sál v co.labsu, kde se inscenace koná, je plně bezbariérový. V budově se také nachází několik bezbariérových a no-gender toalet. V inscenace se objevují vulgarismy.